na Blog.cz

F. Nádasdy + E. Báthory = já ?

Nesmysl,...i když

V první řadě bych chtěla uvést, že nevěřím, že byla Báthory upírka nebo tak něco, jen že byla hodně hráblá. V případě druhém, Nádasdym si už nejsem tak jistá, i když brutality bylo v té době hodně, zabíjet mu asi nevadilo. Jak jsem se vůbec k této myšlence dostala? No, už třeba díky svému příjmení, a taky díky pár snům, matným představám. Když jsem byla v pubertě, chodila jsem do astrálních světů a seznámila se tam s bytostmi, co měli erb s nějakým vodním ptákem, nad ním měsíc, nějaký lekníny a ríkosy. Zdálo se mi to trapný, erb bych si asi udělala - vymyslela lepší. Zadruhé, trochu později jsem začala mít sny o třech červených zářezích. Divný, prostě jen tři červené zářezy...na papíře, na kůže stromu,...Říkala jsem si, co to asi může znamenat? Nějaké tři cesty nebo trojí rozhodování...Moje máti, jak nikdy nečte, nerada čte, četla Báthoryovou. Nevím proč, je to trapný, nemám ráda historické romány je v nich víc fikce jak ve Star Wars. Matně si pamatuju, že mi někdy o tom něco říkala, o rodu Báthory, ale už nevím co. No, takže roky ubíhaly a já měla svoje starosti, ale jak tady byl film Báthory, všichni se o to začali zase strašně zajímat. ( Na film jsem nešla, ale máti jo) Četla jsem si o tom jen nějaké recenze na internetu a zaujalo mě, že mají oba dva ( Nádasdy i Báthory) erby stejné, jako jsem viděla já ve snech. Ten pták na vodě a okolo lekníny a rákosy, ještě tam chybí ten měsíc a pak tři červené zářezy, nejsou to náhodou tři dračí drápy co má v erbu Báthory? Všechno to jsou jen spekulace a doměnky. A i kdybych byla nějaký jejich potomek, co z toho? Jak už jsem na začátku řekla, nezdají se mi být nějak výjimeční,...možná jim křivdím a byli. Kdo ví.

Tak už sme si potykali s tygrem,...Kotě chce, abych sem něco psal, ale já nevím co.

Hm, eeehm, hmmmm, dneska jsem ještě nejedl. Teď je všude aktuálním tématem nenávist a jak umět dobře a čistě nenávidět. Ale takovýhle otázky už já mám za sebou. Snad bych chtěl jen opět podotknout, že moudrost nezávisí na síle. Můžeš mít nějakýho silnýho borce, co umí kdeco, ale moudrost nemá, nezná umění se sparávně rozhodovat a tak buď sere všechno okolí a sám z toho profituje - ta horší verze nebo musí celou tu svoji sílu využívat, aby odvrátil ten negativní výsledek způsobený jeho špatným rozhodnutím. Z toho máš nějakýho losera, co ještě nic neumí a neví, ale rozhoduje se čistě, dle svého svědomí, ví, že má svobodnou vůli, ale taky dokáže nést následky špatných rozhodnutí na svých ramenou.

Takovým třetí mezistupňem mezi tím je, že je někdo vychcanej - ale z mého pohledu, s vychcaností nedojdeš nikam, hned tě někdo zničí. To bys musela být jooo fikaná, a takoví lidé se na zem nerodí. Hodně se sem rodí ti první, ti, co se rozhodují tak, aby to posrali ostatním a sami stáli na výšince, ale ti nemají také žádnou budoucnost - protože takovýmto není dovolen další vývoj, prostě na nějakém stupni vědomí ustrnou a už se nehnou a nepomůže jim vůbec nic. A kdyby chtěli změnit své vědomí, tak to nebude ze dne na den, ale potrvá to desítky let a pěkně si běhemtěch let sežerou stokrát znásobené to, co dělali ostatním - na to nikdo z těch zkurvisynů nemá, takže vlastně jako by neexistovali, už jsou dopředu mrtví. Největší potenciál tedy mají loseři, co se umí rozhodovat a tím se vypracovat, ale nikde není napsáno, že se během jejich cesti něco nepohne v kebuli a začnou se najednou rozhodovat jinak s jinými kritériemy.

Už mám fakt hlad, kašlu na plkání. pá a pusu kotě. :)

Takžde dneska je opravdu povedený den,...je to až patetické, ale kdykoli mám zkouškové období, jaro nebo zima, tak ten týden předtím a celý moje zkouškový musí, na 100% prostě musí někdo z rodiny udělat nutně nějakou scénku, aby mi znemožnil jakoukoli přípravu na zkoušky a zajistil si pozornost i všech ostatních členů rodiny a očekává ode mě, že asi já fakt nvm co očekává,...asi že se z toho všeho po. Protože nic jinýho mě fakt nenapadá, co by všichni ode mě mohli očekávat.

Takže děkuji svojí skvělé rodině, že mi tak moc pomáhají ve zkouškovém...a já ten celej podělanej rok po nich nic nechci, fakt, nic,....nic,...doma se snažím uklízet, vařit, pomáhat, nedělám scénky, ani nejsem protivná, protože sestra dostane vždycky všechno hnedka když si hekne a všichni kolem ní lítaj jak čamrdy a na mě si nikdo nevzpomene, je to dobře, aspoň si nemusím vymýšlet o čem se s nima bavit....ale prostě...to jediné co od své rodiny požaduji je trocha klidu a nedostává se mi toho. Nebudu si tady vylívat srdce, že jsem chtěla studovat to a to a kdyby mi možná aspoň minimálně,...minimálně...naprosto minimálně přispěli nějakým způsobem, tak mi to snad vyjde. Dobře, jsem na jiný škole, než na jaký jsem chtěla být. Dobře,snažím se si namlouvat že to s tímhle někam dotáhnu...neeee, oni ode mě ještě očekávaj, že do budoucna budu všechny živit, i sestru. No skvělý, takže za to, jak mi to učení opravdu příjemňují ten pitomej týden...jeden pitomej týden, co potřebuju klid, tak za to já jim pak budu odevzdávat asi až do smrti půlku svýho platu, no, to jsem se teda dožila...doby.

A navíc, v den, kdy je mi nejhůř a potřebuju s někým si popovídat,...aspoň debilní ahoj,...tak ti, co jsem si myslela, že jsou mí přátelé na mě serou..a že jich moc nemám, co by na jedné ruce spočítal...protože na své staré kamarády nemám vůbec čas kvůli téhle debilní rodině....

Všem z celého srdce děkuji a přeji všem celý super nový rok.

Snad říci chci jen,

že tohle není sen,

kněz a mág Nammzir přišel k nám,

k vyslyšeným modlitbám,

tak neočekávaně jako peklo samo,

jehož rozhodnutí,

co smíme vypustiti z úst,

je již dáno.